Každý člověk se narodil se svou osobní sílou. Ale pod tlakem výchovy, programů a vzorců, které viděl ve své rodině, se z něj postupně tiše vytrácí tím, jak nás formuje například chování rodičů, jejich vzájemný respekt nebo dominance některého z nich, přístupu rodičů ke svým rodičům, prarodičům, k rodičům manžela či manželky, sourozencům…
Už jako dítě vnímáme dynamiku vztahů svým otevřeným vědomím. Každým dnem, zasaženi různými událostmi, situacemi a zkušenostmi, se nenápadně, tiše ztrácí ta naše osobní síla a světlo. Přestáváme věřit v lepší zítřky a vzdáváme se někdy i poslední naděje, že bychom i my mohli být šťastní a spokojení. Že i my bychom mohli prožívat upřímnou radost a smích, který rozvibruje každou buňku našeho těla a milovat život. Svůj život, každodenní okamžiky a vše, co právě teď můžeme prožít, prozkoumat, vidět, osahat si, vyzkoušet…
Nejen, že jsme dostali osobní sílu, světlo, ale také i ODVAHU.
Abychom neuhýbali sami sobě. Před zranitelností a před zraněními, která jsme si už prožili a zasunuli je někam hodně hluboko v sobě, protože v hloubi duše doufáme, že už to nikdy nebudeme prožívat nebo to neotevřeme.
Máte pocit určitého zklamání, marnosti, smutku a životního propadu? Stává se to těm, kteří nemají dostatečně přijatou svoji minulost v úrovni odpuštění a smíření. Určité vize, které se vám nesplnily, se pak mohou ukazovat jako nenaplněné a určitá minulá přání jako nedosažitelná.
Ruku na srdce, v jaké energii jste si svá nedosažitelná přání skutečně přáli? Pak více a více žijete v energii vnitřní nespokojenosti. Nenaplnění osobního života.
Nejčastěji na začátku cesty sama k sobě viníme za všechno své okolí, rodinu, rodiče, partnera, svět… Je těžké si připustit nebo přiznat, že vše, co se nám děje a čím si procházíme, je naše. Nikoho jiného.
Nespokojený stav je obviňování nebo vina. Přesvědčení, že za to, jak se cítím a jak se mám, může mé okolí, ti druzí, vnější svět. Když jsme nespokojení, první co nás napadne je, že musíme změnit práci, partnera, bydliště, že tak svoji nespokojenost vyřešíme a budeme šťastni. Někdy se tomu říká útěk, jenže vše si bereme s sebou. Nic tam nenecháváme. Vše, co máme – trápení i radosti –, máme v sobě.
Pokud jsme ve svém životě nespokojení, nejsme šťastní. Je potřeba udělat první krok a sami převzít zodpovědnost za svůj život a změnit se. Jedině skrze změnu sebe můžeme dojít ke změně druhých. Tomu se říká energetické působení toho člověka – už nevysíláme svoji nespokojenost, tudíž si nemusíme přitahovat stejnou energii.
Chcete prozkoumat své negativní emoce ve vztazích? Chcete se osvobodit od bolesti a tíhy, která vás drží a brzdí v rozletu? Zvu vás do 4denního minikurzu ZDARMA „Jak uzdravit svá zranění ze vztahů“.
Během kurzu si pojmenujete svá zranění, propustíte smutek i lítost a naučíte se techniky, které vám pomohou posunout se na své cestě životem. Pojďte propustit, co vám už neslouží. Registrujte se zde >
Absolutní přijetí všeho, co v minulosti proběhlo, bez posuzování dobra a zla, bez hledání viny a chyb, je proces. Proces, který podstupuje mnoho z nás už několik let. Často i s pocitem, to jsme už řešili, odpouštěli… Zase je tu ale otázka: Z jaké energie úrovně zranění jste to udělali?
Ze své zkušenosti i několikaleté terapeutické praxe vím, že je to cesta, na kterou se člověk vydá z vlastní zodpovědnosti a rozhodnutím. Jakmile dáme osobní souhlas, začnou se dít věci…
V našem životě se ukazují průvodci a pomoc, jak nejlépe zvládnout tu první věc, emoci, či situaci. Někdy je to slovo, které nám přichází přes druhé lidi. Jindy skrze naše tělo, přes bolesti v určité oblasti, že se nám např. hůře dýchá, máme kašel, astma, alergie, a jsme lítostiví, se nám ukazuje místo, kde to v těle máme usazené a s jakou emocí můžeme začít naši cestu k vnitřní svobodě a uzdravení.
Velmi citlivá traumata, co nás bolí na srdci, musíme řešit nejen na srdci, ale hledat, co je za tím schované, k jakému člověku či situaci se to váže. Pokud nás bolí na zádech, na lopatkách, jsou to naše přesvědčení, které se nás drží a zatěžují nás. Abychom se skutečně posunuli, vnímáme nepopsatelný, ale určitý energetický tlak, který nás zastavuje už i fyzicky, a vede nás podívat se do minulosti.
Ti, co si dovolili a už s emocemi, se svým tělem a jeho signály pracují, dovolili si naplno prožít i bolesti, které se mohly vyplavit na povrch, jsou připraveni na své vize. Připraveni vykročit s lehkostí a už jen vpřed.
Nejen čtení v signálech těla, ale i čtení v rodových programech vám může hodně pomoci na vaší cestě. Může ulehčit bádání a zkoumání, co je vaše a co je opravdu převzaté, co máte zajeté jako koleje a jedete nevědomky podle svých předků.
Ano, můžete dělat stejné věci jako vaše matka, babička, nebo otec, děda, ale rozdíl je vaše vědomé rozhodnutí a vědomá činnost. To znamená, že víte, že to tak chcete, a víte, proč to tak chcete. A ne, že se tím necháte zmítat ze strany na stranu a dostáváte od života stále stejné kapky a životní situace jako vaši rodiče nebo stále dokola opakujete podobné scénáře.
Ve 4denním minikurzu Jak uzdravit svá zranění ze vztahů si právě tohle krásně pojmenujete. Zjistíte, jaká vztahová energie nad vámi převládá a jak to ovlivňuje váš současný život. A také se naučíte, jak tyto emoce citlivě uvolnit, uzdravíte smutek a lítost a rozhodnete se, co si v životě i nadále necháte nebo se s tím s láskou rozloučíte.
Nová práce s energiemi.
Nová práce sama se sebou.
Nová práce se svým tělem.
Vnitřní rozhodnutí a odvaha to zaběhnuté v sobě překonat, najít cestu k hluboké pravdivosti, je vysoce úlevná. Byť může být v první chvíli zahanbující prohlédnout, jaké jsou naše skutečné potřeby a nebo, že si sami tolik lžeme.
Uvědomit si a připomenout svoji osobní vnitřní sílu a dál ji v sobě budovat, rozšiřovat skrze hlubší a hlubší, pravdivější a pravdivější sebepoznání, na základě svých skutečných potřeb. Navzdory předsudkům. Naopak tyto předsudky vzít jako pomocníky, kteří nám ukazují cestu právě sami k sobě, k té nejvyšší síle.
S odvahou ale ruku v ruce přichází STRACH. Náš osobní strach a strach našeho okolí, které se tváří, že jim na nás záleží, že mají o nás strach, když se rozhodneme udělat něco sami pro sebe. Tady jen stačí se zastavit a poděkovat těmto lidem. Právě proto, že sami za sebe přebíráte odpovědnost za své činy a rozhodnutí, už se o vás nemusí bát.
Na strachy se často pohlíží jako na něco nežádoucího, na nepřítele. Přiznejme si, že strachy jsou naše. Naučme se s nimi komunikovat a zvládat je tak, aby byli přítelem než nepřítelem. Když se podíváme více do hloubky, je potřeba si uvědomit a přiznat, zda je to strach z hlavy nebo strach ze srdce.
Náš střed není naše srdce, jak může někoho hned napadnout. Nás střed se nachází právě ve 3. čakře Solár plexu, která nese barvu slunce, žlutou. Energetické centrum naší životní jiskry, síly, vitality, sebeúcty, sebedůvěry, sebehodnoty, odpovědnosti, vlastní rozhodnutí, vůle, sebekázně. To je náš vlastní střed.
V těle máme několik energetických míst, říkáme jim čakry nebo-li energetická centra:
1) Připustit, že je to žádoucí emoce.
Pokud chci něco zvládnout je prvně potřeba přiznat si, že to mám, že to chci poznat, chci vědět, před čím mne to chrání a co mi nese za zprávu.
2) Pracovat s tím. Nezametávat tyto signály a emoce pod koberec.
Nenalhávat si, že se nebojím. Nesoudit se, nevytvářet si tam vlastní hodnocení, zda je to dobře nebo špatně.
3) Co nejpřesněji svůj strach pojmenovat.
Nespokojit se s obecným pojmenováním = strach ze selhání, odmítnutí, to je velmi obecné.
Naprosto přesně pocit popsat. Je dobrý začátek přiznat si, co mne v životě omezuje nebo svazuje, velmi podrobně rozpracovat čeho konkrétně se bojím, na jaká slova reaguji, která konkrétní slova mne zraňují, konkrétní reakce, které útočí na moji slabinu, pohyby těla, gesta, tóny hlasu, energie, kterou u toho cítíme.
Dokud toto nepojmenujete, nevíte, co máte zpracovat, kam se podívat, a jak s tím dál cíleně naložit, jakou technikou zpracovat. Je to velmi důležité. To, co si pojmenujeme, s tím se už dá krásně pracovat.
Čím přesněji strach definuji, tím lépe ho poznám, a když vím, tak už z toho nemám strach.
Vše se vším souvisí. Naše tělo, mysl i duše.
Propojení energií a emocí, které si v sobě nosíme, tím si přitahujeme další události a životní zkušenosti v našem každodenním životě.
Jste spokojeni se svým životem nebo si jej chcete tvořit vědomě sami?