Objev svou vnitřní sílu a nekonečné možnosti

Jaký je to pocit, když najednou víš, že jsi silná? Když si dovolíš naplno vnímat signály svého těla. Když už nejsi ztracená v nekonečných otázkách, co ti chybí nebo co tě bolí, ale místo toho začínáš věnovat pozornost tomu, co v životě chceš zažít.

Takový pocit přichází s hlubokým propojením sama se sebou, se svou vlastní vnitřní silou. A jestli se teď ptáš, jak to udělat, jak to otevřít a objevit, věř, že je to zcela přirozené a možné pro každého, kdo se do toho pustí.

Změna úhlu pohledu otevírá cestu

Mnoho z nás se po dlouhá léta zaměřovalo hlavně na to, co je špatně – co nám chybí, co nás bolí, nebo co nám ostatní říkají, že bychom měli mít, dělat nebo vlastnit. Takový přístup je ale neskutečný únavný a svazující. Jestli toho máš už dost, nedivím se.

Pokud se jen zabýváme hlavně chybami a nedostatky, jak se asi cítíme? Jakou máme chuť do života? Není divu, že se mnozí z nás ani v náznaku nedotknou potenciálu, který v sobě každý má.

Tak co kdybys právě teď zkusila udělat malý krok zpět. Krok, ve kterém by ses jen na chvilinku zaměřila na to „dobré“. Na to, co můžeš – objevit, změnit a zažít. Co kdyby ses místo soustředění na to, co nevyhovuje a není pořád „dost dobré“, začala zajímat o to, co tě naplňuje, co ti přináší radost a lehkost? A co kdyby si začala vnímat své tělo jako zdroj síly, moudrosti a vedení?

Dovol si přestat vidět překážky a raději se zaměř na okolnosti, které tě mohou otevřít všemu, co je možné.

Dát sebe na první místo je to nejtěžší

Možná už jsi to zkoušela – najít svou cestu a svoji sílu, ale nikam to nevedlo. Ptáš se proč? Největší překážka na cestě sebepoznání – hlavně u žen – je, že sami sebe nedáváme na první místo. Z podstaty své energie (a také očekávání společnosti) se zaměřujeme více na ostatní – na rodinu, přátele, práci, domov a teprve až když tohle všechno funguje a je „splněno“, máme prostor věnovat se sobě.

Jenže čekání na potom, na ten „správný čas“, až co zvládneme všechny úkoly a povinnosti, vede k jedinému – vyčerpání, frustraci a pocitu ztráty vnitřní síly.

3 důvody, proč se dáváme až na poslední místo:

1. Nedostatek sebeúcty a sebelásky
   Mnohé z nás si myslí a byly naučené, že naše potřeby nejsou tak důležité jako potřeby ostatních. Když ale opakovaně dáváme přednost druhým a samy sebe odsouváme na druhou kolej, zvykneme si zanedbávat se.
   Jenže každý má své potřeby. Pokud nejsou dlouhodobě naplněné, vede to nejen k vyhoření a frustraci, ale v některých případech i ke zdravotním problémům, které se vrací a tradiční řešení na ně příliš nepomáhají.
2. Prokrastinace a odkládání radosti
   Často se více soustředíme na to, co musíme udělat – úkoly, povinnosti, domácnost, práce. Ale nikdy nebo jen velmi zřídka si najdeme čas i na to, co nás baví a naplňuje. Odkládání příjemných chvil a aktivit a čekání na „tu správnou chvíli“ je ve skutečnosti určitá forma prokrastinace sebe sama.
   Správný čas nemusí přijít nikdy! Jakmile naše vlastní potřeby nemají pevné místo v našem seznamu úkolů a jsou stále odkládány na zítra a pozítří, můžeme jednoho dne zjistit, že žijeme velmi prázdný život – bez radosti, bez energie a bez motivace.
3. Pocit, že odpočinek je luxus
   Také si myslíte, že si oddech nezasloužíte? Že musí přijít až po dobře vykonané práci? Ale upřímně, většina z nás má stále co dělat a stále to může udělat lépe, rychleji, precizněji, efektivněji…
   Pokud je naším hlavním měřítkem neustálá produktivita a užitečnost ostatním, je jasné, že odpočinek a péče o sebe působí jako nedostižný „luxus“, který si zkrátka nemůžeme dovolit. Jenže bez pravidelného odpočinku a času pro sebe nelze fungovat donekonečna…

Odkládání vlastních potřeb a přání až na poslední příčku pomyslného žebříčku priorit, má hluboký dopad na kvalitu našeho života. Když se nenaučíme investovat svůj čas i do sebe, můžeme postupně ztratit kontakt se sebou, svou vnitřní silou a poté i smyslem života. K vyčerpání se připojí i hluboký pocit nespokojenosti, který nevyřeší ani skvělá práce, peníze, nové boty nebo vysněná dovolená. Pak se i přes všechny úspěchy, pochvaly a uznání cítíme v sobě i v životě ztracené, nedoceněné a zklamané.

Tak jak z toho ven? Jak se osvobodit od vnějších očekávání a tlaků a místo toho se začít soustředit na to, co chceme, co nám dává smysl a co nás naplňuje? Jak dát sebe na první místo? Věnovat plnohodnotý a vědomý čas sami sobě, své energii a touhám? Tohle rozhodnutí totiž může změnit všechno – nejen náš život.

Práce s energií nás otevírá novým možnostem

Každá cesta začíná u nás samotných. Když si dovolíme naslouchat svému tělu, pak začneme rozumět signálům, které nám dává. Schválně to zkus! Není to nic složitého. Stačí na chvíli zavřít oči a vnímat sebe sama… Kde je v těle příjemno a kde ne? Co vlastně cítíš? Zimu, teplo, chvění, napětí nebo uvolnění? A kde přesně to v těle je?

Možná ti takové navnímání ukáže oblasti, které jsou jakoby zablokované nebo se v nich cítíš velmi slabá. Můžeš to vnímat jako něco omezujícího, jako limit, stopku. Já ti ale nabízím jinou cestu – začni se soustředit na to, co ti může pomoci se těmto blokům a slabostem otevřít. Můžeš to udělat tak, že začneš aktivně pracovat se svou energií. To může zahrnovat různé aktivity od práce s dechem a tělem obecně, ale také ve všímavosti ke svým myšlenkám a pocitům.

Jednou z mých velmi oblíbených možností opečování sebe je práce s čakrami – energií, která je všem přirozeně k dispozici kdykoliv a kdekoliv. Každá čakra ovlivňuje specifickou oblast našeho života: od fyzického a duševního zdraví, přes vztahy, peníze, různé emoce až po schopnost vyjádřit se, tvořit a manifestovat.

Když se nám podaří každou čakru zharmonizovat, vyladit její tok, aby mohla energie plynout ladně a bez překážek, můžeme pocítit příliv vnitřní síly. Napojíme se na svou pravou podstatu a pak můžeme dosáhnout všeho, co si dovolíme, čemu uvěříme, že jsme schopni.

Když se rozhodneme věnovat se své energii a péči o svou vnitřní sílu, tento proces bude mít hluboký dopad nejen na nás i na všechny kolem – na rodinu, vztahy, práci i poslání. Naše vnitřní harmonizace a uzdravení zranění, která bránila tomuto spojení, vytváří úplně jinou dynamiku v osobním, ale i profesním životě.

S vědomou vnitřní silou přitahujeme do svého života více energie, prosperity a harmonických vztahů.
Když se uzdravíš ty, uzdravuje se i tvé okolí.
Tvá rodina a tví nejbližší to pocítí – ve tvé energii, radosti a schopnosti tvořit.

Jak probudit svou vnitřní sílu

Jestli si teď říkáš: „Ale já jsem připravena udělat krok, já chci udělat něco pro sebe, ale nevím, čím začít.“ Pak čti dál. Mám pro tebe pět tipů k zamyšlení, uvědomění a k akci. Ale jestli je jen přečteš, věř, že se nic nezmění. Pokud se chceš cítit jinak, rozhodni se také udělat i první krok.

1. Čas pro sebe měj jako prioritu
   Péče o sebe sama není luxus, ale základní každodenní potřeba. Je to aktivita, která by neměla chybět na tvém seznamu toho, co je potřeba udělat. Má stejnou váhu jako úkoly pro ostatní (možná i vyšší). Proto se dnes rozhodni a naplánuj si něco, co tě opravdu naplňuje. Stačí pár minut s knihou, cvičení, krátká meditace nebo „jen“ procházka na čerstvém vzduchu. Když si dovolíš být pro sebe důležitá, zlepší se tak i tvoje schopnost dávat ostatním, protože se nebudeš cítit vyčerpaná.

2. Přemýšlej o odpočinku jinak
   Odpočinek není ztráta času. Není to ani lenost nebo flákačství. Odpočinek pomáhá tvému tělu i mysli dosahovat lepších výsledků. Nauč se vidět odpočinek a čas pro sebe jako součást koloběhu práce s energií, který funguje stejně jako dech. Než se znovu nadechneš do dalších aktivit, potřebuješ i vydechnout. S odpočinkem přichází prostor pro tvou sílu i kreativitu. Ale věř, že jen vědomý, hluboký výdech ti umožní nadechnout se plněji a s větší energií. Zkus to.

3. Nastav si jasnější hranice
   Možná si naučená pomáhat všem okolo a být pořád k dispozici, protože je to takhle správné. Jenže pokud se rozdáváš, jsi časem víc a víc vyčerpaná a nakonec je dávání neuvěřitelně náročné a obtěžující. A ty se kvůli tomu ještě cítíš provinile. Říkat „ano“ sama sobě je disciplína, kterou se potřebuješ naučit, abys mohla nabrat sílu a energii do další pomoci ostatním. Není to opovážlivost ani sobectví. Je to rozhodnutí, které tě vrací k sobě. Nastavit si hranice a říkat „ne“ věcem a lidem, kteří tě vyčerpávají, může být na začátku těžké a nekomfortní, ale je to nutné, abys měla více prostoru pro sebe a své sny.

4. Vykroč za tím, co tě naplňuje
   Víš vůbec, co to je? O čem tajně sníš? Co ti přináší radost? Když víš, co tě naplňuje, můžeš se na to začít soustředit. Tvoje touhy a přání jsou stejně důležité a významné, jako přání a touhy kohokoliv, koho potkáš. Ale pokud se tvoje přání neplní, není to chyba okolností, nedostatku času, peněz, příležitostí… To si jen nedala pozornost něčemu, co je důležité. Proto si ujasni, kam chceš jít a udělej ještě dnes první krok. I kdyby byl jakkoliv malý. To je cesta k větší spokojenosti a harmonii.

5. Projev vděčnost za to, co už máš
   Zastav se na chvíli a podívej se na to, co už máš, čeho už jsi dosáhla. Není kouzelnější síly ve Vesmíru než je vděčnost. Skrze ní se můžeme napojit na pozitivní energii a uzemnit se v přítomném okamžiku. Když z vděčnosti uděláš minutový rituál, místo abys neustále čekala na „lepší“ čas nebo okolnosti, uvidíš, že čas ani okolnosti nejsou překážkou, ale tím nejlepším spojencem na cestě k cíli.

Je čas otevřít se novým možnostem

Věřím, že každý, kdo najde odvahu propojit se sám se sebou, kdo se rozhodne vnímat svoje přání a potřeby nejen na úrovni duše, ale i těla a pocitů, může dosáhnout neuvěřitelných věcí. Když najdeme cestu k sobě, ke svému světlu, objevíme tím svou pravou podstatu, svou vnitřní sílu.

Chceš se cítit silná, krásná, klidná a naplněná? Tak si to dovol! Dovol si snít. Dovol si otevřít své srdce a svou mysl novým příležitostem. Přestaň se omezovat a soustřeď se na to, co opravdu chceš zažít. A hlavně vykroč.

Začni o sebe pečovat.
Začni více vnímat svoje tělo.
Začni si dělat radost a dávat sobě pozornost.

Využij všechny možnosti, které ti život nabízí.
Máš v sobě obrovský potenciál. Dej si prostor objevit ho a rozvinout.