Selhání: Změň svůj pohled na neúspěch

Kdo z nás někdy nečelil tomu tíživému, nepříjemnému pocitu selhání? Ať už v práci, v osobním životě, nebo při snaze dosáhnout vytyčených cílů, ne vždy se nám věci daří tak, jak chceme…

Téma selhání a jeho energetických otisků v nás je opravdu silné. Často náš život ovlivňuje mnohem více, než si dokážeme připustit, než vůbec dokážeme a můžeme vidět. Proto s tebou dnes budu sdílet příběh, ze kterého můžeš čerpat inspiraci, jak se podívat na své vlastní „selhání“ a začít cestu uzdravení.

Příběh ženy, která osvobodila svou sílu

Ve své praxi jsem měla možnost pracovat se ženou, která se již dvakrát snažila opustit korporátní svět a začít podnikat sama na sebe. Žádný pokus ale nevyšel. Podnikání se jí nikdy nepodařilo rozjet natolik, aby opravdu mohla opustit zaměstnání a věnovat se vlastnímu byznysu.

Chtěla to zkusit do třetice, ale tak, aby se to tentokrát už povedlo. Proto mě požádala, abychom se na to podívaly společně v Energetickém hovoru NASLYŠENOU. Chtěla zjistit, proč se vždy zasekla na stejné místě a co za tím skutečně je. A hlavně – jak by to mohla změnit.

Objevily jsme její vzorec selhávání v dětství

Při společné práci se ukázalo, že tento vzorec selhání má své kořeny v dětství. Když byla malá, závodně běhala atletiku. Její otec měl veliká očekávání a velmi vysoké nároky na její výsledky. Chtěl, aby závodila se staršími ročníky, a tak na ni tlačil a snažil se na sílu zvyšovat její laťku, jak jen to šlo.

Ačkoliv byla její kapacita těla a věku omezená, on po ní chtěl stále víc a víc. Když se jí nedařilo, křičel a dával najevo, jak moc je zklamaný. Postupně se radost z běhání proměnila v tíhu a strach z autority.

Bála se selhání. Bála se zklamat svého otce. Tyto emoce na ni doléhaly, až úplně ztratila radost ze sportu, a také důvěru ve své vlastní schopnosti. Pocit selhání v ní zůstal a nevědomky se projevoval v jejím podnikání.

Vrátila se zpět na stadion, aby pochopila…

Během Energetického hovoru NASLYŠENOU jsme se vrátily na atletický stadion. Viděla jsem ji jako malou dívenku, jak sedí na zemi, se závodním číslem na hrudi. Její táta ji akorát nutil k dalšímu výkonu. Ona ale seděla na zemi a vypadal unaveně. Už nemohla. Už nechtěla.

Cítila jsem její strach. Ten tlak pasti, ve které se ocitla. Tolik se bála říct svému tátovi, že už nemůže a nechce. Tolik trpěla, ale mlčela. Vždyť táta se má poslouchat, tomu se neodporuje…

Uzdravily jsme tuto situaci.
Energeticky jsme osvobodily nejen tu malou dívku, která se tolik bála selhání a konfrontace svých skutečných přání, ale i jejího otce, který to myslel v dobrém, ale způsobil jí obrovský šrám.

Jakmile jsme uvolnily energii, která ji držela v tomto vzorci, mohla se jí vrátit její síla, sebevědomí a vnitřní klid.

Uzdravily jsme prvotní otisk a situace se proměnila

Teď tě jistě zajímá, zda stačilo „jen uzdravit“ nějakou vzpomínku v minulosti. No ano, stačilo! Po našem setkání se podnikání této ženy začalo vyvíjelo zcela jinak – šla do akce s větší odvahou a beze strachu ze selhání.

Už ji totiž neovlivňoval otisk minulosti. Uvolnila brzdu a pochopila několik věcí:

• že není nutné podléhat tlaku autorit,
• že selhání je přirozenou součástí růstu,
• a že může tvořit svůj vlastní úspěch.

Jak selhání proměnit v cestu k uzdravení

I ty máš nějaký dávný energetický otisk, který může ovlivňovat tvůj dnešní život. Otisk, který ti (nevědomky) brání v dosahování věcí, po kterých toužíš.

Ale vše, co nás tíží, trápí nebo limituje, je možné uzdravit.
Cítíš, že se tě to týká? Pojď se na to podívat společně se mnou a udělat první krok k pochopení a změně úhlu pohledu.

Jak uvolnit to, co není „naše“?

Ve své praxi se často setkávám s tím, že „naše selhání“ patří do přenesených energetických vzorců minulosti. Možná i ty si životem neseš pocit přehnaných nároků od svých rodičů, učitelů, partnerů nebo se dokonce snažíš splnit něco, co od tebe nikdo ani nechtěl. Ale ten tlak, co v sobě cítíš? Ten je skutečný.

Pojď ho prozkoumat jednoduchými otázkami:

• Odkud tento tlak pochází?
• Kdo mi tento vzorec předal nebo dokonce vnutil?
• Chci se ho dál držet (slouží mi) nebo už to nepotřebuji?

Možná si uvědomíš, že neseš břemeno, které si nést nikdy nemusela. Břemeno, které na tebe bylo kdysi naloženo. Břemeno, které tě nutí neustále dokazovat svou hodnotu nebo být vždy perfektní, aby tě druzí milovali a uznávali…
Jestli chceš, můžeš ho tady a teď odložit a rozhodnout se jít vlastní cestou.

Selhání jako zrcadlo – co tě učí neúspěch

Jak vidíš své neúspěchy. Někdy máme tendenci vidět je jen negativně – jako něco, co nás sráží, brzdí a drží zpátky. Můžeme to ale obrátit a zásadně tím změnit perspektivu. I svůj pocit. 

Pak se za každým neúspěchem může otevřít úžasná šance k růstu. Každý neúspěch nás může naučit něco nového o nás samotných a o našich limitech, přesvědčeních i touhách. Jak? Trochu tomu pomoz.

Až se ti nebude zas dařit, místo zoufání se zkus zastavit a zeptat se:

• Co mě tento „neúspěch“ učí? O mně? O životě? O vztazích? O přístupu k práci?
• Jaký je hlubší význam této situace? Co mi to ukazuje?
• Co mohu změnit ve své energii nebo myšlenkách, abych se dostala dál?
• Jaký první krok právě teď by mi pomohl cítit se lépe?

Potom možná zjistíš, že jsi příliš tlačila na výkon, nebo že máš na sebe vysoké nároky. Možná bude potřeba přehodnotit přístup a dovolit si dělat chyby, protože jsou přirozenou součástí procesu. Jiný pohled na selhání může změnit způsob, jakým se k sobě chováš. Místo trestání se může dojít k uzdravení, osvobození se a růstu.

Selhání jako příležitost k odpuštění

„Selháváme“ vlastně pořád – jako rodiče, partneři, podnikatelé… Nejvíce ve chvílích, kdy jsme něco neudělali podle svých (nebo jiných) představ. Ať už máme pocit, že jsme zklamali sebe, své blízké nebo někoho jiného, ten pocit může zmizet, pokud si dovolíme dar odpuštění.

Odpustit neznamená zapomenout. Neznamená to vzdát se odpovědnosti.
Skutečně odpustit znamená, že i když víme, co se stalo (a jak moc nás to zranilo), necháváme to minulosti. Jen tak uvolníme energetické břemeno, které nám brání v dalším kroku vpřed.

Když odpustíš, osvobodíš se od negativních emocí a můžeš jít dál.
Jak se k něčemu takovému dopracovat? Zastav se a zeptej se:

• Co a komu jsem ještě neodpustila?
• Co mi brání v tom, abych se osvobodila od svého vlastního hodnocení a souzení?

Pak máš prostor rozhodnout se, jak s tím naložíš. Budeš se dál trápit nebo si vybereš svobodu? Je to na tobě.

Selhání jako učitel trpělivosti a vytrvalosti

Věci potřebují čas. Někdy mnohem více času, než bychom si přáli. Ale to neznamená, že nejsme na správné cestě, že to máme vzdát nebo cítit selhání a neúspěch. Kdepak, je to naopak.

Přijmi výzvu k tréninku vytrvalosti a k hlubšímu spojení s tím, co opravdu chceš. Zkus se zamyslet:

• Co mi tato chvíle čekání přináší?
• Jak mohu využít tento čas k osobnímu růstu a rozvoji?
• Jaká jiná řešení se mi těmito zavřenými dveřmi otevírají?

I tvůj příběh se může změnit…

Je to spouta práce, viď? Otázky otevírají další otázky a některé odpovědi bolí. Jiné tu bolest uvolňují… Je to tak.

Jestli máš pocit, že tě minulost stále ovlivňuje v přítomnosti nebo se ti nedaří dosáhnout toho, co chceš, neboj se požádat o pomoc. Energie může být uzdravena a tvoje vnitřní síla zas navrácena zpět.