OČISTA – jak dojít k osobnímu gejzíru světla, lásky a svobody

Očista je další z kroků, které nás posunou v naší cestě k PROBUZENÍ NITRA.

Opět jedno slovo a VELKÉ téma, které v sobě skrývá hodně tajemství, bolesti, lží, klamů a nepochopení.

Očista je proces, ve kterém se většinou dostáváme povrchně a jsme spokojeni, že jsme pro sebe něco udělali. Málo komu se chce jít hlouběji a raději si sami sobě lžeme, že to nikdo nikdy nepozná, že máme v sobě nějakou bolest či zklamání. Mohu Vás ujistit, že nikoho Vaše bolest a zklamání či nepochopení skutečně nezajímá. Je to úsměvné, ale je to tak! Jediné koho by to mělo zajímat, jsme my sami. Pojďme se podívat trochu blíže.

Každá duše, nebo-li každý člověk, je jeden svět, jedno království, jedna pravda, jeden život, jedna Láska, jedno Světlo. To už známe z pohádek, že v každém království je jeden hrad či zámek, dobro i zlo, láska i závist, radost i smutek, rádce i soudce. Jeden příběh, jeden život a takto bychom mohli pokračovat.

Každé království je jedinečné a vedle sebe žije mnoho království. Některé v pokoji a lásce, některé v boji a nenávisti, některé si žijí sami sebou a o druhé se nezajímají. A přitom, všichni spolu žijí v jednom světě, dýchají stejný vzduch, vítají den i noc, slunce svítí všem, bez rozdílu.

Můj příběh

Teď zpětně mohu říci, že jsem žila v zakletém království. Čím víc jsem se stahovala do sebe, tím větší hradby jsem si kolem sebe udělala. Než jsem pochopila podstatu a důležitost osobní OČISTY uplynulo mnoho let, kterými jsem procházela jak spící panna, bez života, bez energie, bez moudrosti, bez činu. Nestalo se ze dne na den, že jsem si dokázala říci: „AHA, tak to já si všechno způsobuji, já jsem tvůrcem svého života.“

Přiznám se, že za všechno moje utrpení, smutek a slepota, jak z toho ven, bylo vinou všech okolo, jen ne mojí. Spoustu našeptávačů mi říkalo, máš zdravé děti, tak co chceš víc? Ano, měla jsem zdravé děti, kde bydlet, byla jsem vdaná, měli jsme firmu. Vždyť mi v podstatě nic nechybí. V takovéhle osobní iluzi jsem ztratila mnoho drahocenného času. Vnímala jsem vnitřním srdcem, zrakem, touhou, vášní, že jsem naprosto někde jinde, že nežiji, že usychám a stárnu. Byť jsem byla věkově mladá, duší stařenka.

Zlom nastal, v poblýskávání malinkatých světýlek, kdy jsem si sama sobě připustila, že takto by se žít nemělo. Že když nebudu spokojená já, tak jak mohou být spokojené moje děti? A už při tomto prvním PROZŘENÍ jako by se jedna hradbička, musím přiznat, opravdu „hradbička“, zbořila.

Najednou jsem byla jako malé dítě, které chtělo pít. Měla jsem obrovskou žízeň po informacích, po pravdě, po cestě, kterou bych chtěla jít. Vyzkoušela jsem kde co, každý seminář, každá akce, každá kartářka, každá kniha mi daly něco, co mi zapadlo do skládačky.

Moje cestička se začala prošlapávat a rýsovat. Každá zkušenost mne obohatila, dobře či bolestí, něco jsem chápala hned a něco později, něco až dnes.

Osobní cesta jsou naše zkušenosti, prožitky a pochopení.

Cesta

Než dokážeme vykročit vědomě na svoji osobní cestu, musíme si dovolit osobní OČISTU, tak abychom s sebou netáhli zbytečné harampádí, myšlenkové formy a staré vzorce.

Pozveme se do svého království. Do našeho království. Kde jsem doma, kde je moje zahrada, kde je moje moře, kde je můj přístav.

Rozdělíme si náš život na etapy, které jsou nám blízké, například:

• narození
• dětství
• školní léta
• střední škola
• vysoká škola
• do 30 let, do 40 let, do 50 let atd.

Pomůžeme si mezníky, které ve své mysli máme nastavené, a v každém také nějakého „Černého Petra“.

Budeme pracovat s pracovními listy, viz příloha, do kterých si vypište přesně svoje myšlenky, které si buď pamatujete, nebo které Vám naskočí, při koncentraci na toto období. Zapisujte vše bez hodnocení a přemýšlení, zda to není blbé nebo divné nebo toto psát nebudu. ZAPISUJTE VŠE! Vše je důležité a vše se vším souvisí. Zapisujte pocity, kde v těle ten pocit máte, jakou má barvu, zda má nějakou vůni či tvar. Nespěchejte, věnujte dostatek času a prostoru sami sobě. Své bolístky jste si nosili dlouhá léta, tak teď neočekávejte, že budou hned pryč.

Ze své zkušenosti je dobré věnovat narození a dětství nejvíce času, protože jsou to vzorce, které se pak opakují celý váš život. Pokud vyčistíte tvůrce vzorce, následně se ostatní většinou rozpustí samo. Také je dobré zmínit, že vaše ego a mozek s Vámi bude hrát hru, bude vás vodit za nos, aby vás nějak odbyl a vy jste dali pokoj.

Proto je nutné a osobně doporučuji věnovat např. 14 dnů jen jednomu tématu, protože čím víc do něj budete vrtat, tím více vyvrtáte. Představte si, když se vrtá vrt na vodu, přijede obrovský náklaďák, s velkým vrtákem a vrtá, vrtá, narazí na skrývku, hlínu, mazanici, skálu a vrtá dál, dál, dál do hloubky až 30 metrů, než narazí na gejzír vody, který stříká a kropí všechno kolem sebe. Nádhera a přesně taková nádhera je v každém z nás.

Gejzír SVĚTLA, LÁSKY A SVOBODY.