Neodpuštění: Jak nezpracované emoce ovlivňují zdraví

Příběhy těch nejbližších nás mohou vést k hlubokým uvědoměním o sobě, ale i o způsobu, jak sami přistupujeme ke svému životu a situacím, které se nám dějí. Jeden takový příběh chci dnes vyprávět. Týká se mého otce. Člověka, kterého jsem milovala a který mi zároveň velmi bolestně ukázal, jak velmi důležité je umět zpracovávat negativní emoce, naučit se odpouštět a nezůstat uvíznutý v minulosti.

Příběh muže, kterému nešlo odpouštět

Můj otec byl skvělý člověk, měl velké srdce. Svou rodinu i ženu miloval, ale nikdy mu nešlo odpustit – ani sám sobě, ani druhým. To se mu nakonec stalo osudným, ale to teď předbíhám.

Vyučil se malířem pokojů, ale společně s mamkou se 9 letech po svatbě pustili do pohostinství na malé vesnici. Pro celou rodinu to znamenalo hlavně přestěhovat se z domu do dvou pokojů, které byly součástí restaurace, a pro nás, děti, také vstávat hodně brzo, abychom stihly odjezd autobusu do školy.

Přestože táta mamku miloval, když skončili společné podnikání a každý se začal zase věnovat tomu svému, vznikla mezi nimi jakási propast. Od té doby byl jejich vztah komplikovaný, což nakonec vyústilo v rozvod. Po něm mezi rodiči zůstalo mnoho bolesti a zranění, která se otci nikdy nepodařilo zahojit. A to ho nakonec zničilo.

Kdo z nás by to neznal… Vztah, který měl být naplněný láskou a porozuměním, se jednoho dne rozpadne. V srdci zůstane jen bolest, hořkost, nenávist a mnoho neodpuštěného. Stává se, že už si myslíme, že jsme se s tím vyrovnali, že pokračujeme dál, ale není tomu tak. Nebo prostě „jen pokračujeme“ a věříme, že to, co cítíme, v nás odezní jaksi samo. Myslíme si, že když jsme si rány nezpůsobili, nemusíme je ani ošetřovat. Ale každá nezhojená rána, každá nepropuštěná bolest v nás zůstává uzamčena a může ovlivnit naše vztahy, naši radost ze života a také (a to hlavně!) naše zdraví.

Nezpracované emoce ho dovedly až k nemoci

Přesně to se stalo mému otci – jeho neodpuštění zrady a podvedení ho doslova zničilo a dovedlo až k neléčitelné nemoci. Když jsem se dozvěděla o jeho diagnóze rakoviny jater, hlava mi to nebrala. Chtěla jsem být silná, ale slzy se mi draly do očí a já chtěla křičet: Proč tak brzo? Proč se to děje? Zasáhlo mě to, i když už jsem tehdy věděla, že všechno, co se nám děje, je následek našich myšlenek, životního postoje a našich kroků. To, co jsem už dávno tušila a viděla u něj – jsem v tom okamžiku pocítila v realitě.

Můj táta se trápil nejen kvůli rozchodu s matkou, ale držel v sobě spoustu neodpuštěného – křivdy, zlost, nenávist, zármutek, zatvrzelost, hořkost a kdoví co ještě. Nic z toho si nikdy neodpustil. Přes nic z toho se nepřenesl dál. Vše se mu usadilo v jeho játrech. Často ho bolely nohy, záda a žaludek. On si ale na lékaře příliš nepotrpěl a jen až když nemohl bolestí vydržet, šel na vyšetření. Vyšetření, které odhalilo to, co léta nemohl propustit. Teď před sebou měl 3 měsíce života.

Když jsme tehdy po verdiktu, těsně před Vánoci, opouštěli jihlavskou nemocnici, cestou v autě se mě táta ptal, zda to má spočítaný. Nikdy jsem neměla pohromadě tolik myšlenek a emocí, jako v ten moment. Co mu na to říci? Pravdu!? Jedině pravdu: „Ano, tati, máš to spočítané. Je mi to moc líto.“ Bral to statečně – jak informaci o jeho zdravotním stavu, tak celý průběh jeho posledních měsíců života.

Umřel doma, obklopenými svými třemi dětmi. Týden před mými narozeninami. Na mé narozeniny měl pohřeb. Brala jsem to jako symboliku našeho společného propojení. Byl to muž, který se vždy obětoval pro svou rodinu, ale nikdy se nedokázal zbavit toho, co mu vnitřně ubližovalo.

Propouštění emocí osvobozuje naše těla

Když jsem tento příběh sepisovala, znovu jsem si poplakala. Ale musela jsem jej sdílet. Je to silné svědectví o propojení emocí, zdraví a schopnosti odpustit. Příběh o mém otci, o jeho bolesti, neodpuštění a odchodu, může být velkou inspirací k zamyšlení nad důležitou otázkou: Jak zpracovávám své vlastní emoce? Jakým způsobem je mé tělo ovlivněno nevyřešenými křivdami, bolestmi a zlostí?

Jeho příběh také ukazuje, jak moc důležité je nedržet v sobě nevyřešené pocity a poctivě své emoce zpracovávat. V opačném případě to může být velmi bolestivé pro celé tělo. Také je to lekce o odpuštění. Odpustit nejen druhým, ale i sobě je umění, kterému se musíme (pro své dobro) naučit.

Můj otec nikdy nedokázal plně odpustit to, co mu život přinesl. To ho nakonec stálo vše. Ale na konci jeho života jsem byla svědkem jedné krásné věci – dokázal přijmout svou smrt s klidem a bez zloby. A to je možná nejdůležitější – nechat jít vše, co nám brání v klidu a smíření.

Proto, prosím, nepřehlížej své emoce a neboj se odpustit, ať už sobě nebo druhým. Já vím a moc dobře si uvědomuji, že to nemusí být nic lehkého, ale také vím, že každá emoce, situace, bolest, bezmoc, frustrace jde propustit a osvobodit nejen z našeho těla, buněk, ale ze všech našich těl – fyzického, emocionálního, energetického, mentálního i světelného.

Jak souvisí emoce s naším fyzickým tělem

Jestli právě teď procházíš podobnou bolestí – ať už z rozchodu, ztráty, zklamání nebo jiného traumatu – je důležité pochopit, že jakékoliv nevyřešené emoce mohou ovlivnit tvou duši i tělo. Nemoci nejsou náhody, ale často důsledky toho, jak zacházíme s vlastními emocemi. Zlost, zármutek, hořkost, frustrace, nenávist – všechny mají své místo v našem těle. Mnohdy se usazují v orgánech, které symbolizují určité části našeho života.

Dnes už nikoho nepřekvapí, že naše tělo je zrcadlem našich emocí, myšlenek a postojů. S těmito souvislostmi pracuje psychosomatika. Proto může mnoho lidí najít úlevu nebo odpovědi na své zdravotní problémy tehdy, když se zaměří na to, co jim jejich tělo vyjadřuje jako reakci na potlačené emoce.

Tady je krátký přehled pro první souvislosti a zamyšlení.

Srdce: Emoce lásky, smutku i frustrace

Srdce je symbolem lásky, vztahů a emocí spojených s naším „vnitřním já“. Když máme potíže v mezilidských vztazích, zažíváme smutek nebo zklamání z lásky, může to mít dopad na naše srdce.

• Emoce: Láska, smutek, frustrace, zármutek, vyčerpání, vztahy.
• Problémy: Bolesti na hrudi, vysoký krevní tlak, srdeční arytmie, infarkt.
• Psychosomatický pohled: Pokud procházíme těžkým rozchodem nebo dlouhodobým zklamáním v lásce, může to vyústit ve zdravotní problémy spojené se srdcem. Nerespektování vlastních citů nebo potlačování bolesti může vést k fyzickým problémům v oblasti srdce.

Játra: Emoce hněvu a zlosti

Játra jsou „mocným filtrem“, který pomáhá zpracovávat nejen toxiny v těle, ale i negativní emoce.

• Emoce: Zlost, frustrace, nenávist, podrážděnost, neschopnost odpustit, resentimenty, přetížení.
• Problémy: Problémy s trávením, bolest v pravém boku, záněty jater, hepatitidy, poruchy metabolismu.
• Psychosomatický pohled: Dlouhodobé potlačování zlosti nebo neschopnost odpustit může narušit funkci jater. Když se člověk nevyrovná s vlastními pocity zklamání nebo hněvu, játra mohou být oslabená, což může vést k problémům s trávením nebo detoxikací těla.

Plíce: Emoce smutku, bolesti a zármutku

Plíce symbolizují schopnost „dýchat život“ a jsou propojené se smutkem a zármutkem. Jakmile potlačujeme žal a bolest, můžeme mít potíže s dýcháním nebo s plícemi.

• Emoce: Zármutek, smutek, nostalgie, nevyjádřený žal.
• Problémy: Astma, bronchitida, chronické kašle, problémy s dechem.
• Psychosomatický pohled: Ztráta blízké osoby, dlouhodobý smutek nebo potlačovaný žal mohou vést k problémům s plícemi. Emoce, které nejsou vyjádřeny, mohou způsobit „zadržený dech“ nebo těžší dýchání. Pokud si člověk neumožňuje cítit smutek nebo žal, může to vést k onemocněním dýchacího systému.

Žaludek: Emoce úzkosti a nervozity

Žaludek je centrem pro trávení a přijímání – nejen jídla, ale i životních zážitků a událostí. Nezpracovaný a dlouhodobý strach, nervozita nebo úzkost mohou způsobit fyzické problémy v této oblasti.

• Emoce: Strach, úzkost, obavy, nervozita, nepohodlí v těle.
• Problémy: Žaludeční vředy, gastritida, zácpa, průjem, reflux.
• Psychosomatický pohled: Když zažíváme strach nebo stres, tělo vylučuje hormony, které ovlivňují naši trávicí soustavu. Problémy s trávením mohou být přímo spojené s nevyřešeným strachem, úzkostí nebo obavami. Potlačovaný strach o budoucnost nebo neschopnost uvolnit napětí v těle může ovlivnit žaludek.

Ledviny: Emoce strachu a nejistoty

Ledviny zodpovídají za detoxikaci těla, ale jsou také spojeny s emocemi strachu a nejistoty. Když se cítíme ohrožení nebo máme pocit, že nemáme nad situací kontrolu, mohou se to projevit právě v oblasti ledvin.

• Emoce: Strach, pocit ohrožení, stres, úzkost.
• Problémy: Ledvinové kameny, infekce močových cest, problémy s močením, bolesti v dolní části zad.
• Psychosomatický pohled: Pokud člověk žije v neustálém stresu nebo má dlouhodobý pocit, že je ohrožený nebo bezmocný, může to vést k problémům s ledvinami. Strach z neznámého nebo pocit ztráty kontroly nad životními okolnostmi může vyústit v oslabení funkce ledvin.

Krk: Emoce neschopnosti vyjádřit se, potlačování

Krk spojujeme s komunikací a s tím, jak vyjadřujeme naše pocity a názory. Pokud máme potíže s formulování a sdělováním toho, co cítíme, nebo pokud potlačujeme své pravdivé názory, může to ovlivnit oblast krku a orgány s ním spojené.

• Emoce: Potlačování, neschopnost mluvit o svých pocitech, nespokojenost, ticho.
• Problémy: Angíny, bolesti v krku, chrapot, problémy s polykáním.
• Psychosomatický pohled: Když se člověk cítí v situacích, kdy nemůže mluvit pravdu nebo vyjádřit své emoce, může to vést k problémům s krkem. Potlačování vlastního názoru nebo neschopnost vyjádřit se může způsobit fyzické problémy v této oblasti.

Kůže: Emoce nespokojenosti a neschopnosti se chránit

Kůže je naší první bariérou vůči světu a její problémy mohou souviset s naší schopností chránit se nebo s vnějším tlakem, kterému čelíme.

• Emoce: Úzkost, nespokojenost, pocit ohrožení, neochota se chránit.
• Problémy: Akné, ekzémy, lupénka, vyrážky.
• Psychosomatický pohled: Kůže jako ochranný obal těla může být zasažena, když se cítíme ohrožení nebo když jsme neschopní vyjádřit, co cítíme. Emocionální napětí se pak může projevit různými kožními problémy.

Jak s emocemi pracovat, aby nezůstaly v těle?

Vědomě je prožít: Když pravdivě zavnímáme to, co v sobě skutečně prožíváme, máme šanci rozklíčovat signály svého těla a věnovat se jim. U pozitivních pocitů je snadné je projevit, ale to samé je potřeba naučit se i u pocitů negativních. Nepotlačovat je, naučit se je vědomě prožívat, přijmout je a poučit se z nich je cesta k spokojenějšímu životu.

Naučit se odpouštět: Vím, není to snadné, ale je to neskutečně osvobozující. Odpustit znamená nechat jít bolest a otevřít se uzdravení. Když se naučíme odpouštět nejen druhým, ale i sobě – bude se nám žít lehčeji.

Pohyb nebo relaxace: Každá emoce, kterou nezpracujeme, kterou neprožijeme, může zůstat uložena v našem těle. Pravidelný pohyb, tanec, chůze, ale i meditace a dechová cvičení mohou pomoci uvolnit bloky, které naše tělo vytváří v reakci na emocionální stres a přirozeně ho propustit.

Seberozvoj a terapie: Někdy zjistíme, že je potřeba věci prozkoumat víc, že je potřeba podívat se do několika vrstev, protože to není jen o tom, co prožíváme právě teď. Věnovat se sobě, svému sebepoznávání, chápání toho, co je (a není) naše, nám může pomoci uvolnit staré vzorce myšlení a chování a uzdravit tělo i duši. Někdy stačí kniha, jindy potřebujeme terapeutickou pomoc nebo duchovního průvodce, který nám je oporou v určité fázi naší cesty, stačí si jen vybrat.

Na závěr se hodí malé doporučení: Nezavírej se do svých emocí. Poznej je, pochop je, prožij je! Odpuštění je klíč. A pokud máš pocit, že je to těžké, tak věz, že i tyto pocity jsou součástí procesu uzdravení.

Emoce nás vedou a ukazují, kde je třeba se změnit, kde je třeba uvolnit staré vzorce. Pokud se podíváme na to, jak naše tělo reaguje na naše emoce, zjistíme, že náš žaludek, srdce, plíce nebo játra v sobě nesou příběh, který před sebou marně chceme skrýt.

Pamatuj, že každá emoce se dá uvolnit. Každý těžký moment se dá přetvořit v něco osvobozujícího.