DEN 1
3denní výzva
Ukotvení se v síle svého jména
Tato stránka používá cookies
Na stránkách používám soubory cookies. Některé jsou nezbytné pro fungování webu, jiné mi umožňují poskytnout vám lepší zkušenost při návštěvě stránek nebo zobrazování reklamy, pomáhají mi analyzovat návštěvnost a zlepšovat obsah na webu.
Souhlas s používáním cookies
Cookies jsou malé soubory, které se dočasně ukládají ve vašem počítači a pomáhají k lepší uživatelské zkušenosti na totmo webu. Cookies používám k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Informace o vašem používání těchto stránek také sdílím s partnery v oblasti sociálních sítí, reklamy a analýzy, a ti je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které shromáždili při vašem používání jejich služeb.
Ze zákona můžu na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek. Pro všechny ostatní typy souborů cookie potřebuji vaše svolení. Budu vděčná, když mi souhlas poskytnete a pomůžete mi tak stránky a služby zlepšovat. Svůj souhlas s používáním cookies můžete samozřejmě kdykoliv změnit nebo odvolat.
Jednotlivé souhlasy
Děkuji za 1. den výzvy, bylo to hravé a příjemné a šlo mi to super:-)
Marky zdravím, děkuji též, to jsem moc ráda, já už si říkala, že jsem tady asi sama 🙂
Jani, děkuju za dnešní video. Bylo pro mě hodně přínosné. Před sedmi lety jsem dospěla k tomu, že jméno, které mi dali rodiče při narození (po maminčině mamince a zároveň po otci) Jiřina, mi už neslouží. Přišlo ke mně jiné jméno, aniž bych si ho sama vybrala. A tak jsem se s ním sžila, že jsem se nechala úředně přejmenovat. Svoje jméno miluju, přesto mám problém s oslovením Julo a Julčo. U July to mám spojené s babičkou, která říkávala: „Ty jsi Jula!“, ve smyslu jsi hloupá, nešika. U Julči jsem musela zapátrat. Tam mám prostě obecný pocit, že to je dehonestující, slovník češtiny dokonce heslo „julča“ eviduje jako označení pro ženské genitálie. Na pročištění ještě potřebuju zapracovat, aby už se mě to nedotýkalo. Cítím, že to pro mě bude hodně užitečné.
Máme dva syny a jména jsme vybírali s manželem velmi vědomě. U toho mladšího, Oskara, jsme se shodli jednoznačně. Manžel vyslovil jméno, které jsem měla v hlavě. Nemám ráda, když mu někdo říká Osky, nechápu tenhle tvar a tak děkuju za tvůj příběh o Danečkovi. Už vím, že to je důležité a že s tím můžu něco udělat.
Těším se na zítra!
Jo a ještě technická poznámka. Mám problém s kvalitou zvuku. Hlas je velmi tichý a při zesílení na reproduktoru silně šumí. Možná pro příště lépe nasměrovat mikrofon, aby snímal hlavně tebe 🙂
Juli moc děkuji, za upozornění a všem se omlouvám, já to slyšela dobře, ale teď už s tím bohužel nic neudělám. Děkuji za trpělivost, a věřím, že i tak si rádi poslechnete 2.a3.den.
Julie to je naprosto úžasné, že jsi to tak cítila, že ti jméno Jiřina neslouží a přišlo k tobě nové. Určitě doporučuji dočistit varianty a krásně tě to vede, co máš udělat, mám radost a přeji ať se daří. Oskar je krásné jméno a pokud budeš chtít, lidé si opravdu zvyknou a budou respektovat, je to jen o tvé volbě. Taky se těším na zítra 🙂
Ahoj Jani. Jméno mi dělalo včera potíže, pořád jsem odbíhala. Dnes jsem se na to vyspala. A bylo to hned hotovo. Neměla jsem své jméno vůbec ráda a myslela si, že ty ženy s „obyčejnými“jmény vůbec takové pocity nemají. Měla jsem se jmenovat Kateřina, ale tátovi dva měsíce před mým narozením umřela maminka a tak chtěl, abych se jmenovala Marta po ní.To se ale nelíbilo mé mamce a tak dala jméno po sobě a své mamce, která v té době už nežila. Říkali mi do pěti let Miluško.Pak jsem byla dlouho v nemocnici, kde mi říkali Bohunko.Doma Bobino, nebo Miluno. Nerada jsem se v pubertě představovala a hrozně se za to jméno styděla. Z Bobiny je Míla, nebo Bohunka. Už to dávám celkem dobře, ale dceři jsem dala jméno Eva a je to v pohodě. Hezký den
Děkuji za krásnou aktivitu, máte i moc příjemný hlas, krásně se to poslouchá a jsou to zajímavé informace.
Já jsem si svoje jméno změnila vloni na podzim ke dni svých 50tých narozenin. Původní moje jméno bylo Romana Mastná, ale prala jsem se s tím celých 30let. To jméno jsem získala provdáním ve svých 20letech, kdy jsem se po dvou letech rozvedla a jméno si nechala kvůli synovi. Od té doby jsem se znovu nevdala a když si před 3lety můj syn změnil přijmení na Massy (z Mastný) a to kvůli tomu, že se mu měl narodit první syn a nechtěl už tu energii toho jména, stejně použival od 10let všude přezdívku Massy a chtěl založit nový rod, tak jsem i já začala zhruba před rokem řešit svoje jméno.
Původně jsem řešila jestli si vezmu taky přijmení Massy nebo svoje rodné přijmení. Nechala jsem si i udělat numerologický rozbor obou přijmení a zjistila, že potřebuji k tomu ještě jedno křestní jméno, protože by to jinak neslo sebou spoustu negativních věcí. Dostala jsem škálu jmén na výběr a nakonec i po určité osobní konstalaci vybrala svoje druhé křestní jméno a to Zina.
Musím přiznat, že od prvopočátku to ve mne nějak v uvozovkách bojuje, to že tam mám druhé křestní a strašně se chci s tím zžít. Ale je taky pravdou, že když jsem ale odešla z matriky, tak jsem cítila strašný pocit štěstí. Ale rozum, ego a mysl mi pořád do toho šťourají
TAk se těším, že se v rámci těch 3dní naučím s tím svým jménem sžít
Moje nové jméno je ROMANA ZINA MASSY
Romi – Zini krása, já fakt moc obdivuji a fandím těm lidem, kteří to řeší, a chtějí se svým jménem být v souladu, je mnoho způsobů a dalo by se říci, že každého si to své najde. Moc děkuji za sdílení a budu ráda, když vám výzva pomůže o další krůček nebo krok ke svému naplnění. Tak zítra:)
Jani ďakujem pekne. Bola to sila. Mala som AHA momenty. Už sa teším, čo prinesie priezvisko, lebo tam nie som úplne ztotožnená s rodovou energiou. Som veľmi rada, že som sa k Tebe dostala. Neuvedomovala som si,koľko energie nesie meno… Anka
Anuško moooc děkuji, jsem vděčná za zpětné vazby, a děkuji svému vedení, že mohu předávat informace. Mám radost z AHA momentů, je to vždy o té otevřenosti, že člověk fakt upřímně chce :-), zítra se těším na další zprávičky a výsledky.
Jani, díky za reakci
Krásný den, chci se zeptat: Mám pracovat i s tím, když nechci, aby mi lidé říkali jiným jménem? Pro ujasnění: jmenuju se Pavla a vadí mi, když mě lidé oslovují Pavlíno. Pak mi taky vadí Pavlina/Pavlino, vnímám to skoro jako nadávku. To mám taky pročistit? A ještě jeden dotaz: Ani u jednoho oslovení, které mi vadí, jsem si nevzpomněla na konkrétní situaci, kdy mě takto někdo oslovil. Je to problém? Jinak jsem zjistila, že své jméno v normální podobě mám docela ráda. To pro mě bylo překvapení, dřív jsem ho vnímala jako tvrdé a nelíbilo se mi. Děkuji za toto uvědomění i za odpovědi.
Pavli děkuji za dotaz a chválím za skvělou práci, pokud Ti vadí a rozumím tomu, že to lidé pletou, tak bych Pavlínu vyčistila, ať už je to přijednom a nemusíš se k tomu nikdy vracet :-). Pokud nepřišla konkrétní situace to vůbec nevadí, pokračovala bych tím, že vyčistím oslovení a tu emoci. Ať se daří, moc fandím.
Milá Jani, děkuji za 1. den. Máš velice příjemný a uklidňující hlas. Byť bylo video velice tiché. Celé dětství až možná do dospělosti, kdy jsem se odstěhovala do „svého“, mi doma říkali „Raduno“. Bože, jak já jsem to nenáviděla! Až později jsem alespoň babičku a dědu přesvědčila, že se mi to nelíbí a že mi to ubližuje. Ale věřím, že rodiče a sourozenci se o mně takto baví dodnes. Ví, že mi to ubližuje a to jim dělá radost. Budiž. Právě jsem jim odpustila. Děkuji Ti a budu čekat na zítřejší video. Přeji ti hezký večer. Radka.
Radi tak to je naprosto úžasné a smekám před tvojí silou a odvahou. Skvělé, mám fakt radost a děkuji za tvé sdílení. Jsi borka. Krásný večer.
Milá Jani, moc děkuji za dnešní první den výzvy. Byl pro mě dost zásadní, protože kvůli křestnímu jménu jsem se do téhle výzvy přihlásila. Jsem hodně překvapená, jak moc jsem měla jednotlivé podoby svého jména spojeny s konkrétními lidmi a tím i s emocemi. Momentálně se cítím trochu jako po bitvě, ale moc se mi ulevilo a jsem klidná a spokojená. Jen mám jeden dotaz k barevné terapii – je tam nějaký důvod proč se čistí zemí a vodou? Obvykle bývá čistícím živlem i oheň, proto mě trochu překvapilo, že tady nebyl zmíněn.
Ještě jednou moc díky
Vlaďka
Vlaďko, to úplně chápu, že se tak cítíš a věř, že jsi udělala kus práce, já to vždy přirovnávám ráda k tomu, že skládám uhlí (jako v mládí jsme museli vždy skládat uhlí lopatou okénkem do sklepa:-), takže buď na sebe hodná a dopřej si odpočinek po zásluze. Důvod není, já oheň používám na uzdravující nebo úplňkové rituály, na toto vodu nebo do země. Pokud máš blíže k plameni, určitě to vadit nebude, tam je hlavní to, že se to uzavře a ta energie odvede. Tak zítra 🙂
Děkuji za příjemné vedení a propojení se svým jménem. Už mi moc chyběly ty chvíle strávené s Tvým uklidňujícím hlasem Janičko. Bylo to moc fajn a těším se na zítřek.
Vlastičko děkuji, taky mi moc všechny chybíte a jakmile budeme moci se sejít, tak budu v pracovně ve dne v noci 🙂 pro vás. Také se těším na zítra, pěkný večer.
Jani, děkuji za Tvoji výzvu.Už byl asi čas, to dovyřešit. Své jméno jsem řešila už jako malá. Moje jméno je Jindřiška, zdrobnělina, a to mě už jako malé holčičce znělo, taková malá, taková slabá, je potřeba ji chránit….Ano, zlobila jsem se. Takže jedině Jindra, jako kluk, jako silný, vše zvládne. Nyní se učím, že Jindřiška není ta slabá, ale ta milá, krásná, mám ji rád…děkuji a těším se další videa Jindra nebo Jindřiška : ) Už je to jedno
Jindřiško skvělé, mám radost a děkuji za sdílení, je to úžasné když se člověk dostane do pochopení, propojení a svého středu. Super, tak zítra 🙂
Dobry den Jano,
dekuji za moznost procitit si energie spojene s jimenem ve vasi pritomnosti. Nebyt vy asi bych to vubec prehledla ale Dita mi poslala vasi korespondenci a hned jsem s vami souznila 🙂
Ja jsem z Bulharska a u nas se Liliana prakticky nevyskituje. Jsou ruzne variace Lili, Liljana, Lilija a mozna proto svoje zvlastni jimeno miluji od malicka. Miluji i jeho variace a nesnasela jsem kdyz na mne kriceli Liljano! – a ted jsem si to diky vam spracovala. Dekuji
Lilianko děkuji, já tady juchám a moc mne těší za souznění a taky mám jednu životní kamarádku z Bulharska, tak se tady usmívám a děkuji za sdílení a zprávičku od vás. Moc zdravím a užijte si krásné jméno 🙂
Jani, krásné…, děkuj
Wau Marti děkuji, děkuji, děkuji 🙂
Hezký večer, se svými jmény bojuji od malička. Měla jsem se jmenovat Babeta, ale na matrice nebylo povoleno, tak jsem dostala jméno Michaela. Všichni, co mě znali do 8. třídy mi říkaly Babeto a někdo ani nevěděl, že se jmenuji jinak. Paní učitelka ve školce, kam jsem krátce chodila mi odmítala říkat Babeta a já nechápala, proč mě oslovuje jiným jménem a těžce jsem to nesla. Od 9. třídy jsem přešla na Michaelu, se kterou jsem se musela smířit, ale v kruhu rodinném mi Babeta zůstala do dneška. Před několika lety jsem jméno Babeta dala do názvu mé firmy, protože ke mě patří, ale tím jsem se ho jakoby vzdala. Bohužel k mému pravému jménu nemám moc vztah a někdy nevím, když se mě někdo zeptá, jak se jmenuji, co říct. Míša mi připadá dětské, tak převážně říkám Michaela. Chci se zeptat, jestli mám Babetu přidat do čistění, jako jméno neoblíbené, protože to tak cítím.
děkuji za radu Míša
Michaelo děkuji za sdílení a opravdu mne není někdy nad těmi příběhy s našimi jmény do smíchu. Řeklo by se taková blbost a jak to člověka ovlivní na všech úrovních. Je super, že jste do výzvy šla, určitě bych jméno Babeta zařadila, protože vás doprovázela a někteří lidé vám stále tuto energii budou nosit, pokud by to bylo tak silné, doporučuji jít všemi kroky odblokování Barevné terapie, následně odpuštění a pak odevzdání. Určitě napište, jak se vám to podařilo a šlo. Přeji ať se daří a budu se těšit 🙂
Milá Jano, jmenuji se Milena. Asi do 30-ti let se mi mé jméno nelíbilo vůbec, říkali mi hodně Miluško. Ale čím jsem starší, tak se se svým jménem sžívám (je mi 58 let) a musím se přiznat, že den před začátkem výzvy, jak jsem se nad svým jménem hlouběji zamyslela a několikrát jsem si ho vyslovila já sama nahlas – tak jsem ho přijala bez problémů a zcela ho jinak vnímám. Děkuji…….a z celého srdce zdravím – MILENA
Mileno 🙂 zdravím a raduji se, skvělé, vyslovit si to nahlas sama pro sebe je úžasná metoda a terapie, nacítění, přijetí, klobouk dolů a užívjte si svého krásného jména. Já znala jednu ženu, která to měla přesně naopak, jmenovala se Miloslava a všichni ji říkali Mileno, a když ji přáli k svátku na Milenu, tak se divila, že má svátek myslím v únoru, tak aby se v tom čert vyznal:-), přeji ať se daří a jsem moc ráda, že sjte se do výzvy přidala, jupíííí
Hezký večer, výzvu začínám až dnes, protože mám doma 7 měsíční miminko, kterému právě rostou zoubky 🙂 Ale k němu se právě váže můj příběh se jménem – když byl Vojtíšek ještě v bříšku (od začátku těhotenství jsem cítila, že to bude kluk), pomýšlela jsem na něj jako na Kubíka, jiné jméno mi vůbec nepřicházelo na mysl. Manžel z něj nadšený nebyl, ale jiné nenavrhoval. Koncem těhotenství jsem absolvovala kraniosakrásní terapii, protože chlapeček seděl v děloze zadečkem dolů – terapeutka mi tehdy řekla, že malý trucuje, protože se mu jméno Jakub nelíbí, protože znamená druhorozený a to on není; ať tedy vymyslíme jiné jméno nebo přidáme druhé. To bylo pro mne velmi těžké a vnitřně jsem se toho jména nechtěla vzdát, takže ani malý nezměnil svoji polohu. Alternativu jsme s mužem vymysleli až poté, co mi odtekla plodová voda:-) Řekl mi, že pokud se malý narodí plus mínus půl hodiny od toho, co tipovala terapeutka (2:50h), nejspíš měla pravdu i v tom, že to jméno nechce a bude se jmenovat Vojta, a pokud se narodí jindy, ať mu dám klidně jméno Jakub. Narodil se ve 3:22 a manžel řekl „Je to Vojta!“ a já v tu chvíli byla tak popletená, že jsem si myslela, že to stihl 2 minuty „před limitem“ místo po. To mi došlo až několik dní poté:-) Dneska jsem za Vojtíka ráda (dali jsme Vojta, ne Vojtěch), přesto se mi nedávno přihodilo, když se mne jedna paní ptala na jeho jméno, že ze mne úplně automaticky vypadlo Kubík…
Hani ahoj, děkuji za tvůj příběh a sdílení, je to až neuvěřitelné, jak nás to provází a vede. Vše se vším souvisí a je důležité. A vedlo tě to dnes vyčistit také to jméno Kubík? Já bych to zkusila, abys tu energetickou linku, to napojení přerušila, odpojila, pustila a tak osvobodila jak sebe tak Vojtíka. Já když čekala Danielka, tak jsem byla v první moment zklamaná, když pan doktor říkal na ultrazvuku, že to je kluk a ne Natálka a musím říci, že Danielek je hodně citlivý, a je tanečník. Výzva bude k dispozici do nedělní půlnoci, tak určitě zvládneš a kdyby bylo potřeba nějak pomocinebo prodloužit pro tebe, napiš 🙂 ať se daří
Jani, moc děkuji za odpověď (mimochodem oslovila jsi mne nejoblíbenější variantou mého jména 🙂 )… Víš, ono to ještě bylo tak… mám jednoho známého, se kterým jsem v minulém životě čekala miminko. V tomto životě nás to nepustilo do partnerského vztahu, ale jsme v písemném kontaktu. Když jsem mu napsala, že jsem těhotná a čekám chlapečka, automaticky mi napsal, že to bude Kubík (aniž bych to já před tím zmiňovala) – hodně mě to tehdy překvapilo, že se trefil do jediného jména, které já jsem chtěla dát. Tak mě napadlo, že možná přišla stejná dušička, jenom si tentokrát vybrala jiného tatínka? proto už to nemohl být Kuba, ale já tam tu vzpomínku pořád mám…
Hani tak to je silný příběh, asi bych si sama sebe zeptala, zda tam tu vzpomínku a duši chci držet a nebo ji s láskou pustit a s láskou odpustit. Rozumím, že je to rozhodnutí velkévnitřní síly a odvahy.